U psů a koček si raději nehrajte na domácího lékaře
Psy i kočky trápí řada větších či menších zdravotních problémů, které jsou stejné jako u lidí. I proto někdy podléháme pokušení pomoci jim prostředky z domácí lékárničky nebo vyčkáváme, jestli to „nepřejde“ samo. Dobrá rada zní: Nehrajte si na domácího lékaře a raději svěřte své čtyřnohé kamarády do povolaných rukou veterináře.
I domácí mazlíčky může zdraví potrápit (Zdroj: Depositphotos)
Jaro se naplno ujímá vlády a příroda láká k dlouhým procházkám. Ty si naplno užívají i naši psi. Najednou si ale všimneme, že chlupáč slzí a kýchá, někdy si odkašlává nebo se drbe na různých místech. A nám dojde, že se jarní alergie nevyhýbají ani psům.
„S psími alergiemi je to stejné jako s těmi lidskými. Na jaře u nich způsobují alergické reakce pyly stromů i trav, ale mívají také alergie celoroční, za které mohou roztoči a plísně a velmi časté jsou u nich alergie potravinové,“ vysvětluje MVDr. Michaela Riedlová.
Pokud má zvíře jenom slabou a přechodnou alergickou reakci, stačí vypozorovat, co ji způsobuje a pro příště se zkusit těmto spouštěčům vyhnout. Pokud je alergie trvalá nebo velmi silná, určitě je na místě návštěva veterinární ordinace. Tam zjistí, na co je pes alergický, případně nasadí medikaci, která ho zbaví momentálních obtíží a poradí vám, jak v budoucnu postupovat. Pokud má váš pes potravinovou alergii, určitě vám pro něj doporučí i vhodná hypoalergenní krmiva, kterých je naštěstí na trhu velký výběr.
Rozhodně nezkoušejte dát sami psovi vaše léky na alergii, mohli byste mu ublížit. I když pak třeba dostanete od veterináře ten samý medikament, jenom odborník určí správné dávkování pro zvíře.
Alergie mají pochopitelně i kočky, ale určit jejich původce bývá někdy docela obtížné, proto je to úkol pro veterináře. Ovšem i my si můžeme všimnout některých projevů, které nás upozorní, že naše micka je nejspíš alergik. Nejprůkaznějším ukazatelem je její pokožka, kde se vytvářejí drobné stroupky nebo zarudlé a zanícené flíčky. Kočky alergičky se častěji škrábou a drbou, čímž se tvoří ložiska s poškozenou srstí, která se začne lámat.
Rovněž kočky mohou slzet a mít dokonce zanícené oči. V tomto případě se ale nejspíš nejedná o alergickou reakci. Zvláště u koček, které pocházejí z neznámých podmínek, tedy zvířata, která jsme někde našli opuštěná a ujali se jich, nebo ta, která jsme si vzali z útulku, mohou trpět virovou nebo bakteriální infekcí, která se často projevuje právě slzením.
„U takových zvířat někdy ani nevíte, zda u nich proběhla správně vakcinace. Ve veterinární ordinaci vám pomohou s plánováním očkování, kočku prohlédnou a určí původ očních problémů. Rozhodně nepoužívejte žádné kapky či jiné léky z domácí lékárničky bez konzultace s lékařem, protože oční choroby jsou citlivé na kontraindikace různých léků, a vy můžete zvířeti nevědomky ublížit. Medikaci tedy nechte na veterináři. Pokud chcete své kočce nějak pomoci vlastními silami, opatřete jí kvalitní multivitaminové pilulky, které podpoří její imunitní systém,“ doporučuje M. Riedlová.
Pozor na nadměrné pití
Pohlížet na zvířecí neduhy lidskýma očima je zkrátka velmi zrádné. Můžete tak zmeškat včasnou diagnózu vážné choroby jenom proto, že se vám zdá, že se váš chlupáč chová v podstatě normálně.
Velmi často právě takto podceňují majitelé bytových koček, když jejich miláček začne víc pít a navštěvovat kočičí záchod. Většinou se mylně domnívají, že se tak kočka chová například proto, že je zima a doma se více topí. U koček (ale ani u psů) není radno zvýšené pití přehlížet, protože často signalizuje poměrně závažné choroby.
Přílišné pití většinou souvisí s cukrovkou, selháváním jater a ledvin a u koček také s nadměrnou funkcí štítné žlázy. Správnou diagnózu a následnou léčbu určí veterinář až po důkladném vyšetření, které obvykle zahrnuje také odběr krve a její podrobný rozbor.
Pokud chcete svým svěřencům pomoci vy sami, především jim pravidelně kontrolujte zuby a dásně. Zvláště psi jsou náchylní k zubnímu kameni, který způsobuje mimo jiné bolestivé záněty dásní. Ty jsou také příčinou halitózy, tedy stavu, kdy je psům nepříjemně cítit z tlamičky. Mnoho majitelů si všimne, že něco není v pořádku, až když jsou konfrontováni se zmiňovaným silným zápachem, ale to už je pozdě na jakoukoliv prevenci.
„Záněty dásní jsou pro psy opravdu bolestivé a bakterie, které ho způsobují, se navíc dostávají do krevního oběhu a jsou roznášeny po celém těle, a přispívají ke vzniku zánětlivých ložisek v některých orgánech a k dalším zdravotním komplikacím,“ říká M. Riedlová.
Léčba zánětů dásní tedy patří do rukou veterináře, který většinou odstraní zubní kámen a přeléčí zánětlivý proces antibiotiky. My ale můžeme této situaci předejít tím, že budeme psí chrup kontrolovat a pravidelně čistit. I když čištění psích zubů není nikdy tak účinné jako u lidí, protože nejsme schopni bez naprostého zklidnění zvířete vyčistit vnitřní plochu zubů a mezizubní prostory. To by nás ale od pravidelné zubní psí zubní hygieny nemělo odradit, protože ta je nezbytnou součástí prevence zbytečných a bolestivých obtíží.
S veterinářem se rovněž poraďte, jakou zubní pastu nebo gel svému psovi opatřit a jak často aplikovat. Je jasné, že se hafanům většinou nelíbí, když jim kartáčkem rejdíte v tlamě, ale dobře vychovaný a socializovaný pes by měl tohle bez ztráty květinky zvládnout.
Proto se vyplatí zvykat psa na podobné situace od štěněčího věku nebo od chvíle, kdy ho přivedeme domů, a rozkouká se u nás. Že si zvíře nechá sáhnout do tlamy, oceníte nejen při čištění zubů, ale také tehdy až mu z ní budete chtít něco vytáhnout nebo zjistit, zda nemá něco zabodnutého v krku.
K prevenci bolavých zubů a obtíží souvisejících s dásněmi patří i kvalitní strava a vhodné potravinové doplňky. Nespoléhejte jen na pamlsky, které mají podle výrobců čistit zuby a dásně. Ty kvalitní to do jisté míry dokážou, ale nikdy nenahradí pravidelnou zubní hygienu a zdravý jídelníček.
I kočky mají zuby
Zubní kámen, záněty dásní a bolavé zuby mohou pochopitelně trápit i kočky. Ty jsou sice k těmto problémům o něco méně náchylné než lidé a psi, protože mají trochu jiných tvar zubů, ale ani jim se záněty dásní nevyhýbají.
U kočky se tyto obtíže hůře poznávají, ale pokud si všimnete, že špatně jí, nebo se jí nechce do tvrdších dobrot, jako jsou granule, nejspíše má nějaký stomatologický problém. Může jim být také cítit z tlamičky. Pokud vám to kočka dovolí, zkuste se jí do tlamy podívat. Nejlepší je ale vydat se k veterináři, který určí diagnózu a začne s léčbou.
Prevence obtíží je v tomto případě obdobná jako u psů – kvalitní strava a čištění zubů. To většina koček nemá ráda a naučit je tento „nepříjemný“ rituál je mnohem těžší než psy. Ale jde to. Než začnete čištění samotným kartáčkem, naučte kočku, aby si nechala zvednout ret a odhalit zoubky. Vyzkoušejte také dásně přetřít vatou, aby se zvířátko uvyklo, že se v tlamičce „něco děje“. Trénink čištění můžete spojit také s nějakou hrou. Chvilku se společně věnujte oblíbené hračce a během odpočinku mezi hrou zkuste vsedě „trénovat“ péči o chrup.
Ani u psů, ani u koček nikdy nepoužívejte zubní pastu pro lidi, a to včetně těch dětských, protože obsahují složky, které zvířatům škodí. Vyhněte se také „osvědčeným“ způsobům, jako je čištění slanou vodou nebo sodným roztokem. Uškodit by neměl odvar z protizánětlivého heřmánku, ale pozor, i on může vyvolat alergii. A rozhodně nespoléhejte na to, že vyřeší záněty a vy si ušetříte návštěvu veteriny.
